Tancem k radosti ze života
"Když dáte do pohybu tělo, to rozpohybuje duši a ta se sama začne léčit" (G. Roth)
Už opět můžete vkládat své příspěvky. Nejdřív se ale musíte přihlásit (Odkaz: Přihlášení ve vertikálním menu).
Zde je prostor pro vaše příspěvky – podělte se o své zážitky během tance i po něm, zaznamenejte své vhledy a zformulujte své zkušenosti, které spojují tanec s běžným životem a ukazují, nakolik ho může ovlivnit či změnit. Vaše prožitky a reflexe mohou inspirovat nás všechny…, nejenom potenciální či začínající tanečníky.
Proto jsem nejdřív uveřejnila ohlasy, které mi došly během minulého a tohoto roku a vítám vaše další příspěvky a děkuji za ně za sebe i ostatní.
Delší reflexi od zkušeného tanečníka 5 rytmů, astrologa, psychoterapeuta a překladatele knihy Vypoťte své modlitby Petra Lisého se můžete dočíst v článku, jenž naleznete v sekci Tanec 5 rytmů v spodní části stránky.
Raduca
04 Říjen 2009 14:59 |
od Věry Jedličkové z 3.12.2008
Zase jsem objevila nečekané. Měla jsem však ještě jeden nádherný zážitek. Hned po tancích jsem šla do lázeňského bazénu a nemohla jsem vůbec udělat ani jedno normální plavecké tempo, připadalo mi to úplně nepřirozené. Prostě jsem dál volně plynula jako vodní živočich, bez námahy, blaženě, i dost rychle. Bylo to něco úžasného, takhle přirozeně bychom se měli pohybovat i v životě. Určitě stojí za to jít si hned po tancích zaplavat, každý by objevil svůj nový volný styl pohybu ve vodě.
Děkuji moc za převratné zážitky,vždy jsem chtěla tančit, nevycházelo to, a po tomto víkendu už si nemyslím,že jsem na to stará, a tu závěrečnou třetinu života určitě protančím, vždyť celé stvoření je jeden velký nekončící ,radostný rej.
Zase jsem objevila nečekané. Měla jsem však ještě jeden nádherný zážitek. Hned po tancích jsem šla do lázeňského bazénu a nemohla jsem vůbec udělat ani jedno normální plavecké tempo, připadalo mi to úplně nepřirozené. Prostě jsem dál volně plynula jako vodní živočich, bez námahy, blaženě, i dost rychle. Bylo to něco úžasného, takhle přirozeně bychom se měli pohybovat i v životě. Určitě stojí za to jít si hned po tancích zaplavat, každý by objevil svůj nový volný styl pohybu ve vodě.
Děkuji moc za převratné zážitky,vždy jsem chtěla tančit, nevycházelo to, a po tomto víkendu už si nemyslím,že jsem na to stará, a tu závěrečnou třetinu života určitě protančím, vždyť celé stvoření je jeden velký nekončící ,radostný rej.
Raduca
04 Říjen 2009 14:59 |
od Ilony Drobíkové z 18.11.2008
Musim rici, ze mi zkusenost s tancenim 5rytmu moc pomohla u porodu.Vnimala jsem to, ze je to jen o tom ponorit se do toho procesu,nebranit se bolesti a plynout s ni stejne tak, jako kdyz se tancistacato nebo chaos. Ostatni se pak stalo samo. Velice jednoduche.Musim rici, ze jsem moc vdecna, ze jsem mohla rodit doma. Snad proto si nesu ve svem srdci porod jakochvili, kdy jsem byla hluboko sama v sobe, nicim nerusena a pripohledu zpatky je to pro me velky zdroj sily.
Musim rici, ze mi zkusenost s tancenim 5rytmu moc pomohla u porodu.Vnimala jsem to, ze je to jen o tom ponorit se do toho procesu,nebranit se bolesti a plynout s ni stejne tak, jako kdyz se tancistacato nebo chaos. Ostatni se pak stalo samo. Velice jednoduche.Musim rici, ze jsem moc vdecna, ze jsem mohla rodit doma. Snad proto si nesu ve svem srdci porod jakochvili, kdy jsem byla hluboko sama v sobe, nicim nerusena a pripohledu zpatky je to pro me velky zdroj sily.
Raduca
04 Říjen 2009 14:58 |
od Dariny Fialové z 13.11.2008
Tancovala jsem jako malé dítě,sama doma,ve sborech,pak závodně rockenroll,latinskoamerické tance,jezdila na taneční maratony…potom mi zůstal tanec jen doma,když jsem měla chvilku od dětí jako forma relaxace,nabití energie..když se mi loni na podzim stala těžká zdravotní událost,po které jsem přestala chodit a ochrnula mi levá noha,nejsilnější motivační energie byl zase právě tanec.Uvědomila jsem si,že chci chodit,chci tančit,že je to moje forma sebevyjádření,moje cesta svobody.Myslím,že tohle uvědomění byl zlomový bod,protože od té chvíle se můj zdravotní stav začal lepšit,navzdory statistikám a medicínským diagnozám,které mluvily o tom,že už nikdy nebudu chodit.Pak jsem cítila potřebu uskutečnit svoje vnitřní touhy,jen nevěděla jak. V té době jsem si v knihovně doma znovu našla knihu Mapy extáze od Gabriely Roth…..
Tancovala jsem jako malé dítě,sama doma,ve sborech,pak závodně rockenroll,latinskoamerické tance,jezdila na taneční maratony…potom mi zůstal tanec jen doma,když jsem měla chvilku od dětí jako forma relaxace,nabití energie..když se mi loni na podzim stala těžká zdravotní událost,po které jsem přestala chodit a ochrnula mi levá noha,nejsilnější motivační energie byl zase právě tanec.Uvědomila jsem si,že chci chodit,chci tančit,že je to moje forma sebevyjádření,moje cesta svobody.Myslím,že tohle uvědomění byl zlomový bod,protože od té chvíle se můj zdravotní stav začal lepšit,navzdory statistikám a medicínským diagnozám,které mluvily o tom,že už nikdy nebudu chodit.Pak jsem cítila potřebu uskutečnit svoje vnitřní touhy,jen nevěděla jak. V té době jsem si v knihovně doma znovu našla knihu Mapy extáze od Gabriely Roth…..
